Když se v třebešovském MATRIXu začalo mluvit o zvelebení výrobního areálu, nikoho ani nenapadlo uzavřít ho za vysoký plot a skrýt před zraky i návštěvami veřejnosti. Právě naopak. Od prvního okamžiku bylo jasné, že prostory obklopující pilu, která zpracovává převážně modřínovou kulatinu, budou všem příchozím otevřené. Tak vznikla myšlenka nového přírodního parku s unikátním pavilonem přitahujícím pozornost odborníků i laiků nejen z tuzemska, ale i Evropy.

„Naší vizí a posláním je posouvat hranice, měnit zažité koncepty, podílet se na budování společného prostoru. Proto jsme se rozhodli předat našim zaměstnancům, jejich rodinám a vlastně lidem celého kra- je jedinečné místo – vhodné k odpočinku, zábavě i aktivnímu trávení volného času,“ říká Libor Burian, generální ředitel skupiny MATRIX, jejíž sídlo najdete právě v podorlickém Třebešově.

K realizaci byla vyčleněna jihozápadní část areálu. Pozemek se dočkal terénních úprav a výsadby vzrostlých stromů i keřů. Zatímco zahradníci pracovali venku, architekti spolu se statiky „kreslili“ originální konstrukci typu Gridshell z takzvané mřížové skořepiny v počítači. Vycházeli ze zadání vyžadujícího prezentaci krásy přírodního materiálu a reflektujícího dané místo. Vznikl moderní pavilon organického, rozvlněného tvaru z modřínových střešních latí.

„Celodřevěná, dvojitě zakřivená stavba, která se otvírá třemi půlkruhovými vstupy, umocňuje pocit ladnosti a přirozenosti. Dojem lehkosti podtrhuje sezonní zavěšená průsvitná membrána sloužící jako stínicí prvek i ochrana před deštěm. V rámci realizace došlo k osazení celoplošné modřínové terasy a citlivým úpravám parteru. Celek tak působí mimořádně harmonicky. Konstrukce je navíc osazena LED panely, které jí ve večerních hodinách dodávají zvláštní kouzlo,“ popisuje jeden z autorů návrhu, architekt Aleš Vaněk. Jako spoluzakladatel Studia membránové architektury SMA se právě na lehké konstrukce mřížové skořepiny specializuje.

Jedině díky spolupráci společnosti MATRIX a mladých architektů mohla reprezentativní víceúčelová stavba vzniknout. Na návrhu konstrukce se podíleli také rakouští odborníci. Za projektem kromě Aleše Vaňka stojí Radek Podolský a Christian Bartl. Statiku řešil FS1 Innsbruck.

Technické řešení a realizace pavilonu si vyžádaly nejen použití vysoce kvalitního materiálu, ale také dostatek zkušeností a umu. Laťová konstrukce byla vyrobena z modřínových střešních latí, hoblovaných a mořených. Každá má průřez 3×5 cm a délku 5 metrů. Není bez zajímavosti, že celková délka latí přesahuje 1,7 km. „Konstrukční princip je založen na použití průběžných latí ve dvou směrech spojených v jejich průsečících, finálního tvaru je docíleno vztyčením celé konstrukce, při ohýbání se čtverce z půdorysné mřížky mění v kosočtverce v prostoru. Pro zdvihání konstrukce bylo použito jeřábu, který pozvolně zve- dal určená těžiště tak, aby nedocházelo k enormnímu zatížení, v jehož důsledku by mohla konstrukce praskat. Dále byla celá konstrukce podepírána lešením, demontovatelným po dokončení stavby,“ vysvětluje složité kroky, které montáž provázely, obchodní referent MATRIXu Richard Ferkl.

První návštěvníky přivítal nový pavilon 28. srpna 2016, a to v rámci dožínkové mše kardinála Dominika Duky. Slavnost byla zároveň připomínkou 25letého výročí společnosti. Od té doby slouží areál jako místo kulturních a společenských akcí. „Věříme, že se i díky tomuto počinu bude lidem v Třebešově dobře žít. A těm, kteří k nám zavítají z dálky, se u nás bude líbit. Sdílíme přeci společný prostor, o který je třeba pečovat,“ míní Libor Burian.