„Roku 1992 začala naše společnost, tehdy ještě Matrix s.r.o, provozovat pilu v Mokrém. Pořez byl prováděn na rámové pile s prostupností do 50 cm průměru ku- latiny. Zpočátku jsme řezali smrkové dřevo na vazby a také pro naši výrobu štaflí a pařeništních oken. Později, s otevřením ekonomiky, jsme nahradili pořez měkkého dřeva za pořez tvrdého, započala také éra pořezu dubové kulatiny. Z té jsme zpočátku vyráběli železniční pražce, pak dubová prkna na výrobu masivních podlah. Naše produkce směřovala k předním světovým výrobcům tohoto luxusního sortimentu, tedy do Holandska, Německa, Belgie, Francie a Anglie,“ vzpomíná M. Fedor. Zastaralé provozní vybavení kombinované s hospodářkou krizí ukončilo výrobu v Mokrém po 17 letech provozu.

Produkce dubu se plně přesunula do Třebechovic pod Orebem. Tamní provoz už disponoval moderní pásovou pilou Primultini s pořezem do 120 cm a rámovou pilou s pořezem do 70 cm průměru i dvěma omítačkami na zpracování bočního řeziva. K sušení bylo postaveno 5 komor s celkovou vsázkou 180 m3 řeziva.

Rostoucí poptávka odbytových středisek a také požadavek na výrobu KVH hranolů, BSH hranolů a hoblovaného programu vedly k zásadnímu rozhodnutí – výstavba nové pily v Třebešově byla zahájena v roce 2016. Hlavními dodavateli technologie se staly firmy Mohringer Anlagenbau, Dřevostroj Čkyně, Baljer Zembrod a Mebor. Jelikož šlo o zcela nový provoz, nahrazeny byly všechny stroje.

Jak to vypadá na třebešovské pile dnes?

„V současné době nejčastěji zpracováváme smrk a modřín, v menší míře borovici a dub. Drtivá většina produkce jde na další zpracování do sušáren a poté na střediska hoblovaného programu a KVH. Odtud jako hotový finální výrobek jde do naší obchodní divize DŘEVOCENTRUM, zbylá část produkce je určena pro tuzemské i zahraniční partnery, nejčastěji v Rakousku a Nizozemí,“ uvádí vedoucí provozu s tím, že na přímé obsluze linky se podílí 7-8 pracovníků na směnu dle typu pořezu. Spolu s technicko-hospodářskými pracovníky, obsluhou vysokozdvižných vozíků a čelních nakladačů, údržbou a dalšími lidmi je to ve dvousměnném provozu 28 lidí. Kapacita pořezu pily je cca 60 tisíc m3 za rok.

„Po příjezdu je kulatina složena nakaskádu manipulační linky, kde dochází k přesnému 2D měření a zatřídění do kvalit, v případě dlouhé kulatiny i k jejímu dělení do příslušných výřezů. Poté po dráze putuje do boxů, dělených do čepových tloušťek a délek. Roztříděná kulatina se vozí na kaskádu u pilnice, kde přes odkorňovač pokračuje k vlastnímu zpracování. Srdcem pilnice jsou všechny stroje provádějící po- řez. Rámová a pásová pila připravují prismy, tedy klády, dvoustranně hraněné na požadovaný rozměr, ty potom putují do rozmítací pily, která je řeže na finální výrobek. Veškeré boční řezivo je zpracováno na omítací pile, která je omítne na požadovaný rozměr s maximální výtěží,“ vysvětluje Michal Fedor.

Když se ho zeptáte, který stroj zaměstnancům nejvíce ulehčuje práci, odpoví: „Na tuto otázku není jednoznačná odpověď, protože pilnice funguje jako jeden velký organismus, kde činnost jednoho stroje je podmíněna prací všech ostatních a každý z nich je něčím výjimečný.“ K nejnamáhanějším částem popsané technologie patří podle jeho zkušeností veškeré dopravníky a dopravní uzly, u kterých je třeba pečlivě hlídat pravidelnou údržbu a kontrolovat seřízení.

Pokud jde o otázku, co je při zpracování dřeva zásadní, má naprosto jasno. „Moderní technologie obrovskou měrou přispívají k maximálnímu zefektivnění výroby, u dřeva obzvlášť k optimální výtěži, ale bez dobře vyškolené obsluhy jsou to stále jen stroje. Lidský element je zde pořád nezastupitelnou součástí procesu,“ uzavírá M. Fedor, který svou práci staví na dlouholetých zkušenostech z řízení výroby i neustálého poznávání nových technologií a procesů.